Sdružení architektů a inženýrů Liberec (Sial) tvoří podstatnou kapitolu tuzemských dějin architektury druhé poloviny minulého století. Klíčové stavby Sialu, vyvolávají dodnes diskuze, i zhodnocení přínosu tohoto architektonického celku vyvolává polemiky.
Tvorba Sialu - např. vysílač na Ještědu, obchodní dům Máj nebo Česká bouda na Sněžce. Sial je také autorem podoby fasády českého pavilonu v Šanghaji.Tu zdobí struktura, kterou navrhl architekt Jiří Buček a jeho kolegové ze studia Sial.
Klíčové dílo české architektury druhé poloviny 20. století - Hubáčkův a Patrmanův televizní vysílač s hotelem na Ještědu. Interiér restaurace hotelu Ještěd navrhoval architekt: Otakar Binar, 70. léta.
Lze je považovat za nejpopulárnější českou stavbu 20. stolet
(vlevo) Obchodní dům Máj v Praze navrhli Miroslav Masák, Martin Rajniš a John Eisler, dům stojí v centru Prahy od roku 1975.
FOTO: MUO
(vpravo) Architekti Karel Hubáček, Otakar Binar, Ludmila Švarcová navrhli koncertní síň v Teplicích (vznikla v letech 1978-1986)
Pod oběma stavbami, které se zapsaly do dějin české i světové architektury, jsou podepsáni architekti ze Sialu.
V roce 2006 nový vlastník nákupního střediska „Ještěd“ v centru Liberce, nadnárodní společnost Tesco, prosadila výměr k demolici. Spotřební zájmy nadnárodního koncernu tak dostaly zelenou před zachováním unikátní architektonické památky 70. let, zničení střediska Ještěd je pro českou architekturu velkou škodou.
Karel Hubáček, Miroslav Masák navrhli obchodní dům Ještěd v Liberci (z let 1968-1979).
FOTO: MUO
FOTO: Sial
FOTO: MUO
Slibný rozvoj aktivit Sialu však narušil nástup normalizace, ale přesto se od roku 1980 úspěšně zúčastňovali velkých architektonických soutěží na Západě.
Konzulát ČSSR v Šanghaji navrhl Emil Přikryl v roce 1989.
FOTO: MUO
O kvalitě projektů Sialu svědčí i řada cen a čestných uznání, které v 70. a 80. letech posbíraly.
Žádné komentáře:
Okomentovat